RC: Než jsem tě poznala

Ale co by se stalo, kdybych tě nepoznala?

Originální název: Me Before You

Český název: Než jsem tě poznala

Autorka: Jojo Moyesová

Nakladatelství: Ikar

Rok vydání: 2013

Počet stran: 407 s.

Vazba: pevná s přebalem

Obálka je velmi pěkná. Je laděná v příjemných barvách a přechod mezi černou, zelenou, béžovou a bílou je moc pěkný. Celkově jsou obálky knih od této autorky moc pěkné a líbí se mi, že k sobě tak nádherně pasují. Ve stínu je pak opadávající strom a dívka na lavičce, což by čistě teoreticky mohla být Louisa.

Do knihy jsem se pustila z toho důvodu, že jsem se na začátku tohoto roku na stránkách Neoluxoru dočetla, že se chystá stejnojmenný film, a jelikož jsem si dala dodatečné předsevzetí, že budu chodit víc do kina (byla jsem jen jednou a k tomu na film, o který jsem ani neměla zájem a na Než jsem tě poznala jsem také nestihla zajít, jelikož u nás v kině byl jen dva dny), byl by hřích minou tuhle knihu.

Zarezervovala jsem si ji v knihovně. Netušila jsem, do čeho přesně jdu, zároveň to byla má premiéra s Jojo Moyesovou, ale zaujalo mě téma a taky mi trochu připomnělo první díl mafiánské trilogie od Kateřiny Petrusové, shodou okolností vydané ve stejný rok.

Jednoho dne Louisa Clarková, obyčejná dívka, která má milujícího přítele, ztratí svou milovanou práci v bistru, kde je zvyklá, už má přesně spočítaný počet kroků, který bude muset vynaložit, aby se dostala do práce a pak nazpátek domů. 

Upřímně řečeno mi s tím počtem kroků trochu připomínala hlavní hrdinku knihy Počítání, která trpěla OCD. Louisa byla v každém případě sympatická hlavní hrdinka a ano, Will jí určitě pomohl, aby se naučila žít a dělala to, co ji baví.

Pomalu mě začínají štvát knížky, kdy hlavní hrdinka přijde o práci a je naprosto nedůležité, proč o tu práci přijde. Copak se člověku nemůže obrátit život vzhůru nohama i bez toho, aby se stalo něco tak radikálního a dotyčná pak skončila na pracáku? Na druhou stranu je fakt, že pravděpodobně když člověk v určitém věku přijde o práci, tak pokud ho nebavila, snaží se najít něco jiného.

Louisa si přes Úřad práce sehnala práci jako ošetřovatelka, k čemuž vlastně vůbec neměla kvalifikaci, ale vzhledem k tomu, že požadovali, aby Willa prostě jen zabavila, to stačilo. Pobavilo mě to, jak se bála, že bude někomu utírat zadek. Celkově byla při hledání práce taková vystrašená a v tomhle mi dost připomínala mě. 

Will Traynor myslel jenom na sebe. Byl prachobyčejný pokrytec. Nejsem si jistá, jestli jsem vůbec kdy nějakou postavu takhle nesnášela, ale já za to nemůžu, on byl prostě ukázkový sobec. 

Vůči Louise se zachoval hnusně, a i když mi ho bylo líto natolik, že jsem posledních zhruba padesát stránek probrečela (ještě nikdy jsem v kuse nebrečela tak dlouho), stejně pro něj nemám žádného milého slova. 

Na druhou stranu… před těmi padesáti stránkami byl skvělý, a když se na něho dívám zpětně, už bych to milé slovo i našla. Člověk se prostě musí vžít do jeho situace a celkově se vcítit do života člověka, který je prakticky ze dne na den upoután invalidní vozík a závislý na pomoc ostatních. Kor v tom ohledu, když před nehodou byl "normální" soběstačný člověk, který měl rád adrenalin. Nemůžu ho nenávidět ani, kdybych moc chtěla, ale zlomil mi srdce a to se nezmění.

Každopádně rozhodně musím říct, že tahle kniha byla dokonalá. Neskutečně procítěná. Will mi zlomil srdce na tisíc kousků stejně jako Lou a já nevěděla, čí jsem. Když vám všechny postavy v knize přijdou sympatické, asi je někde chyba (stejně jako fakt, když jsou vám nesympatické všechny). 

Ale jakmile má jeden z hlavních charakterů nejednu z vlastností záporných postav, tak čtenář musí poznat, že je v tomhle ohledu kniha dobře napsaná. Že autorka umí skvěle vykreslit chování a celkově vlastnosti postav, pohrát si se čtenářem a nechat ho trpět spolu s postavami. Tohle prostě vyžaduje určitý spisovatelský um, který má jen málokdo.

Za předpokladu, že stále váháte, jestli se do knihy pustit či nikoliv, už neváhejte. Na nic nečekejte a shánějte knihu, abyste si ji mohli přečíst ještě předtím, než se v kinech objeví film. (Tuhle položku škrtám – alespoň víte, že jsem tuhle recenzi nepsala dneska.) Rozhodně doporučuji. A nezapomeňte na kapesníky, hlavně na posledních stránkách knihy jsou hodně důležité.

--

Jojo Moyesová se narodila v roce 1969 ve Velké Británii. Jedná se o britskou spisovatelku, která vystřídala hodně profesí, než dostala stipendium na Londýnské univerzitě, kde vystudovala žurnalistiku. Novinařině se věnovala deset let, pracovala pro britský deník The Independent a pobývala v Hong Kongu jako dopisovatelka listu Sunday Morning Post. 

S manželem, novinářem Charlesem Arthurem a jejich třemi dětmi žije na farmě v hrabství Essex. Sama je velkou milovnicí koní, což se projevilo v jejím románu Krasojezdkyně. Jednoho dokonce sama vlastní a je vášnivou jezdkyní. 

V roce 2002 jí vyšel první román a od té doby se živí jako spisovatelka na volné noze. Kromě knihy Než jsem tě poznala, vydala ještě knihy jako Stříbrná zátoka, Poslední dopis od tvé lásky, Dívka, již si tu zanechal či Jeden plus jeden. Letos v Česku vyjde druhý díl knihy Než jsem tě poznala s názvem Po tobě.

Velmi děkuji naší skvělé knihovně ve Vsetíně, že jsem si knihu mohla půjčit a přečíst. :-)