Autorka: Lucie
Nachtigallová
Nakladatelství:
Omega
Rok vydání: 2017
Počet stran: 193
s.
Vazba: pevná s přebalem
Obálka druhého dílu Deníku
fejsbukové matky je skvělá v tom, že si ji vlastně vybrali fanoušci
Lucčiny facebookové stránky hned z několika návrhů. Za sebe musím říct, že
si už nepamatuji, pro který jsem byla, nicméně si myslím, že ať už by vybrala
jakoukoliv obálku, ani u jedné by nešlápla vedle.
Z prvního dílu Deníku
fejsbukové matky jsem byla nadšená. Smála jsem se už od začátku až do konce a
není se tedy co divit, že jsem se rozhodla zúčastnit konkurzu o Deník
fejsbukové matky pokračuje. Musím však bohužel říct, že u pár částí jsem se
navzdory prvnímu dílu nudila. Hlavně pak na začátku, kdy jsem se do toho
nedovedla úplně začíst a smát se z plna hrdla jako tomu bylo u prvního
dílu.
Fakt, že se jedná o jedinou
knihu, co jsem přečetla za únor – ne, vážně si nedělám legraci, sama nevím, jak
se mi to povedlo – mi naznačuje, že jsem měla takové pocity, že jsem knihu
nečetla zřejmě zrovna ve chvílích, kdy bych měla a kdy bych se tedy smíchy
popadala za břicho. Možná za to také mohlo ono věčné prokletí druhých dílů.
Tahle kniha popisuje statusy z let
2012-2014. Zajímavostí je, že Lucčina facebooková stránka existuje teprve rok,
něco mi tedy naznačuje, že nás čeká ještě třetí kniha ze statusů, které nikdy
nespatřily světlo Facebooku.
Opět zde Lucie Nachtigallová
zmiňuje radosti a strasti svých tří dětí a manžela, kterého jí jistě kdekdo
závidí. Krom svých zážitků ale popisuje i své osobní názory na české i světové
události, u těch mi v této knize připadalo, že je jich nějak víc a občas
mi v ní připadalo zbytečné na všechno reagovat… jako na jednu stranu bylo
fajn si osvěžit, co se v té době dělo, ale abych byla upřímná, na většinu
z těch věcí jsem si pořádně ani nevzpomněla, že bych o nich slyšela. A
když už ano, nebyly to zrovna kauzy, které bych si potřebovala opakovat. Bylo
toho na mě tedy opravdu hodně – chtěla jsem si přečíst Deník fejsbukové matky a
ne zpravodajskou relaci, když to řeknu lehce nadneseně.
Na rozdíl od prvního dílu, v tomto
najdete bonusové materiály, kde jsou třeba různé recepty anebo pravidla her,
které Lucie hraje se svými – a půjčenými
– dětmi. Ovšem opět, ta pravidla her mě zase spíš baví ve formě videí, které
Lucie přidává na facebookovou stránku, protože tak mám šanci ty hry lépe
pochopit. U receptu na kapří polévku mě celkem i překvapilo, že mívají na
Vánoce tu samou, co děláme my – a můžu
jedině doporučit!
Na závěr této recenze mohu říct,
že to byla čtivá knížka, to rozhodně, ale nepřesvědčila mě o tom, že by byla
lepší než první díl. Že bych si řekla: „Paráda! Něco takového jsem ještě
nečetla!“ A je mi jasné, že jsem to z čistě logického důvodu říct ani
nemohla, jelikož jsem měla za sebou již první díl. Nebylo to nijak špatné, ale
zkrátka to nebyla ani ta pecka, jak jsem brala první díl.
V každém případě
je to kniha pro každého. Pro čtenáře i nečtenáře. Pro matky i ženy a dívky,
které děti nemají. I zde stále platí, že můžete klidně dvacet stránek přeskočit
a v knize se orientujete, jelikož zde není žádný ucelený příběh. Můžete ji
číst kdykoli a kdekoli, i když nemáte moc času, protože statusy, které Lucie
prožila a napsala, jsou velmi krátké.
--
Lucie Nachtigallová, narozená roku 1977, je absolventka Fakulty
sociálních věd UK, přispívala do tištěných médií jako novinářka už od šestnácti
let. Postupně zastávala post produkční, dramaturgyně a šéfredaktorky
pro řadu českých deníků, časopisů a televizí.
Mnoho let žila a pracovala
ve Velké Británii, Španělsku a Itálii. Mimo jiné natáčela pro americkou
televizní společnost CNBC dokumentární sérii The Players o nejbohatších podnikatelích světa. Je
spolumajitelkou firmy Velká dobrodružství.
Z manželství s Františkem Nachtigallem, který působí v médiích,
má tři děti – Viktorku, Fandu a nejmladší Bětku. Pokud zrovna neleze
s dětmi po horách, cvičí pilates (a jógu!) a jezdí na koni. Peripetie
z jejího života sledují denně desítky tisíc lidí na FB stránce Deník fejsbukové matky.
Za poskytnutí recenzního výtisku opravdu moc děkuji nakladatelství Omega.
Knihu si můžete zakoupit buď na eshopu, nebo v knihkupectví KnihyDobrovský.
Zajímavá kniha, ale já osobně jí ze svého seznamu vynechám. Hezká recenze.
OdpovědětVymazatPěkná recenze. Mně osobně se kniha moc líbila. Já první díl nečetla, takže jsem to nemohla srovnávat, ale fakt jsem se skoro pořád smála.
OdpovědětVymazat