středa 11. května 2016

RC: Nesmírný

 Oddělení Q je opět v pohotovosti.

Originální název: Den Grænseløse
Český název: Nesmírný
Nakladatelství: Host
Rok vydání: 2015
Počet stran: 580 s.
Vazba: pevná s přebalem


Obálka na mě působí vcelku zajímavým dojmem, ale abych pravdu řekla, nedokázala jsem si pod ní nic představit. Snad jen to, že zlatý hrot pohybující se ze strany na stranu symbolizuje, že bude kniha rychle ubíhat, což se vlastně nakonec i stalo, tedy v rámci možností. Mimoto to ale může značit kyvadélko v souvislosti s hledáním jakéhosi člověka vysoce zasvěceného ke slunci, stručně řečeno Atua, zakladatele Akademie přírodní absorpce


Jedná se pak o šestý případ odehrávající se z pohledu oddělení Q. Jednoho dne Carla Morcka kontaktuje policista z Bornholmu, vyruší ho tak z obvyklého šlofíku a chce od něho pomoct s případem, na němž dělal několik let. 

Nikdo přitom nechápe, z jakého důvodu se na něj nevykašlal, když byl klasifikován jako nehoda. Jenže Habersaat měl zřejmě důvod, proč nevěřil, že to byla obyčejná autonehoda, při níž zemřela mladá dívka. A možná jedním z těch důvodů byl fakt, že byla její mrtvola zachycená v koruně stromu.

Po Carlově odmítnutí – ale kdo by se mu mohl divit, když to nebyl jeho případ a ani jeho okrsek? – Habersaat spáchá sebevraždu. A to právě při rozloučení u příležitosti vlastního odchodu do důchodu. Oddělení Q se tedy vydává na místo, přičemž většina týmu se domnívá, že brzy odejdou. Jenže jak zabředávají do případu, zjišťují, že tam pravděpodobně opravdu něco nehraje.

Kromě pohledu, který se zaměřuje na Carla Morcka a jeho tým, se nám představuje i jakási druhá strana barikády. Postava Pirjo, která je zamilovaná do vůdce sekty, který však její pocit ignoruje a všímá si jiných žen. A ona pochopitelně žárlí. Navíc jí ale začínají tikat biologické hodiny, takže zároveň touží po dítěti. 

Jako jeho otce si však nedokáže představit nikoho jiného než Atua. A asi to bude znít zvláštně, kor když měl moc a byl vůdcem sekty, ale působil na mne pozitivním dojmem a velmi jsem si ho tak oblíbila. 

Ani na vteřinu mě nenapadlo, že by mohl vraždit on, v tomhle ohledu byl vskutku vřelý. Kdežto Pirjo byla neskutečná mrcha. Ano, milovala ho, ale to jí přece ještě nedovolovalo vraždit.

Po pravdě jsem si celou dobu říkala, že vím, kdo mladou Alberte zabil, ale ten závěr mě osobně naprosto dostal a já jsem ráda, že jsem nepřestala číst, přestože to v polovině bylo celkem ubíjející. Nevěřila jsem, že by mě mohla překvapit, proto jsem nad jiným vrahem vlastně ani nepřemýšlela.

Nicméně co jsem četla názory na tuto knihu na Databázi knih, bylo tam řečeno, že se pravděpodobně jedná o horší knihu ze série s Carlem Morckem. Tenhle fakt sice nemohu posoudit, jelikož další autorovy knihy jsem nečetla, zatím. Domnívám se však, že to do budoucna napravím. Jussi Adler-Olsen má vskutku skvělý styl psaní, do něhož se nelze nezačíst.

Za předpokladu, že vás tato kniha zaujala, rozhodně doporučuji si nejdřív přečíst předcházející díly. Není problém se začíst, že byste se nedokázali zorientovat kvůli tomu, že jste nečetli předcházející díly, ale myslím, že pokud je pravda, že je tohle jedna z horších autorových knih, asi by bylo dobré začít od těch lepších.

Nesmírný se četl dobře, ale pokud nejste příznivci sekt a takového vymývání mozků, nemyslím si, že by vás zaujala stejně jako mě, takže si myslím, že i tenhle faktor musíte brát v potaz. 

--
Jussi Adler-Olsen se narodil roku 1950 v Kodani. Vystudoval politologii a filmovou vědu. Pracoval jako novinář, redaktor a nakladatel. Ve svých knihách se zaměřuje zejména na témata psychických poruch, jelikož jeho otec byl psychiatr a dále taky témat mezinárodních konspirací. Literární kariéru zahájil bestsellerem Alfabethuset, který vydal v roce 1997. 

Následovaly romány A děkovala bohům, Washingtonský dekret. Poté se věnoval tématům spojeným s rodným Dánskem, kde se zaměřil na kriminální sérii o kodaňském policejním oddělení Q – kromě Nesmírného tedy ještě Žena v kleci, Zabijáci, Vzkaz v láhvi, Složka 64 a Marco. Celkově se knih o oddělení Q prodalo přes tři miliony výtisků a kupříkladu v Německu se jeho romány drží stabilně na předních místech žebříčků bestsellerů časopisu Spigel.

Za poskytnutí recenzního výtisku opravdu moc děkuji knihkupectví Martinus.cz,
kde si také můžete Nesmírného zakoupit. :-)
 

7 komentářů:

  1. Výborná recenze, ostatně jako vždycky :). Přeji krásný večer.
    Kateřina

    OdpovědětVymazat
  2. Adler mě láká už strašně dlouho, píše knihy, které se mi líbí dle anotací. Myslím, že za chvilku bude čas si něco od něho přečíst :)

    OdpovědětVymazat
  3. Od autora jsem ještě nic nečetla, ale tato vypadá námětem zajímavě, i když jsem ještě nic se sektami a pod nečetla, určitě po ní časem sáhnu.

    OdpovědětVymazat
  4. já od něj také ňic nečetla, ale moje dcera si sérii oblíbila ( viděla též dva zfilmované první dvě knihy ), a tak jsem na Světě knih dokupovala další čtyři knihy i s posledním, zde zmiňovaným Nesmírným. Manžel je též nadšen, takže i ja autora určitě také zkusím. A začnu prním dílem. Jinak pěkná obsáhlá recenze.

    OdpovědětVymazat
  5. Poslední dobou se začínáš od mého vkusu dost vzdalovat. Zní to zajímavě, ale opravdu to není nic pro mě.

    OdpovědětVymazat
  6. O knize jsem něco málo slyšela, ale zaujala mě až po přečtení tvé recenze :)

    OdpovědětVymazat
  7. O této knize slyším poprvé. Nevypadá špatně, ale zrovna mám na seznamu lákavější knihy :-D. Třeba někdy.
    A zdá se mi to, nebo se to tu hemží detektivkami? :-D

    OdpovědětVymazat

Vážně moc děkuji za přidání komentáře. Vážím si toho. :-)
Možná je ještě nutno dodat, že na většinu komentářů se snažím odpovídat. :)