čtvrtek 21. ledna 2016

RC: Hadí listiny

Může být středověký tajný jazyk klíčem 
k vyřešení série vražd?

Originální název: The Serpent Papers
Český název: Hadí listiny
Autor: Jessica Cornwell
Nakladatelství: Plus
Rok vydání: 2015
Počet stran: 456 s.
Vazba: pevná

Obálka je na celé knize nejhezčí. A to říkám naprosto vážně, ostatně, můj názor na obsahovou stránku knihy se dozvíte níže. Ke knize se hodí, navíc působí tajemně a pro ty, co milují takové sametové obálky, jako já, působí na dotek velice pěkně. Jak jsem již řekla, obálka se mi z celé knihy líbí nejvíc. Nicméně, možná bych proti ní jednu věc měla - je to taková jiná hedvábná obálka a nelíbí se mi, že na ní zůstaly mé otisky a celkově působí tak nějak umatlaně, když jsem ji držela v ruce.

Do knihy jsem šla z toho důvodu, že byla autorka připodobňována k Danu Brownovi, jehož knihy - jak asi ti, co mě sledují delší dobu, ví - upřímně miluji. Zvláště pak pro jeho záhady. Také kvůli tomu, že každý kousek knihy působí tak skutečně a kdybych nevěděla, že si něco z toho vymýšlí, zaručeně bych mu to i věřila.

Tahle kniha mě zklamala od samého začátku, kdy hlavní hrdinka - Anna Vercová - měla jakési halucinace související s hady. Například viděla hady tam, kde nebyli. Kromě toho tam bylo přehršle různých dopisů, úryvky z palimpsetu, apod. a já se právě proto do knihy nedokázala vůbec začíst, a když už se mi to přece jen povedlo, u další části jsem spadla zase zpátky na zem.
 
Anna byla navíc tak strašně nevýrazná, že doopravdy nedokážu popsat její charakterové vlastnosti. Totéž i Fabregat  - bývalý policista, který v roce 2003 vyšetřoval sérii vražd. 

Vlastně do teď vůbec nechápu, jak se k tomu vyšetřování o několik let později dostala Anna. Našla jakési staré dopisy, jak stojí i v anotaci, autorka to pak usekla a za pár stránek, které mně osobně přišly nekonečné, se Anna dostala do Barcelony. 
 
Celá ta kniha byla totálně matoucí a určitě by to chtělo zrevidovat od nějakého autorčiného blízkého, jelikož jsem kolikrát absolutně nechápala smysl vět a celkově ten děj byl proložen jaksi zvláštně. Kurzíva tam častokrát také úplně neladila a bylo jí tam moc - na druhou stranu, právě tohle by teoreticky mohla být chyba překladu, ne autorky.

Nápad je skvělý, zpracování je horší. V době, kdy jsem četla knížky Dana Browna (to je něco podobného, jako když mají lidi období čtení Harryho Pottera, alespoň tak mi to zpětně přijde), jsem si říkala, že bych chtěla vydat thriller, který by mohl hrdě stát na poličce v mé knihovně vedle jeho knih. 

Tohle mě přešlo, nemyslím si, že by někdy mohla nějaká moje budoucí kniha stát třeba vedle Andělů a démonů, ale na tom nesejde. Podstatou je, že jsem chtěla napsat něco takového, jako on, ale není tak úplně jednoduché nasbírat si materiály na knihu a nějak slušně to provázat s dějem

Navíc tam zamíchat i nějakou tu fikci - obyčejný čtenář nechce číst nic přehnaně odborného, poučného. Ano, chce se ze čtení něco naučit, ale když je to zpracované nudně nebo autorka až přespříliš poučuje jakoby snad byla něco víc - viz Hadí listiny -, zkrátka to nedočte. Nějak tak jsem to z toho pochopila, a jestliže je to jinak, pak se omlouvám.

Pročetla jsem si k této recenzi ještě pár názorů na tuto knihu na Databázi knih a na Goodreads, přičemž na Databázi bylo mírnější hodnocení, kdežto na Goodreads jsem se shledala i s komentáři, kde čtenář knihu zhodnotil jednou hvězdičkou. Naproti tomu si i tak myslím, že někomu se tahle kniha jistě může líbit, jen od toho nesmí očekávat žádnou podobnost s Danem Brownem, kterou jsem tam já nenašla.

Ke konci už to bylo malinko lepší a nebyla každá druhá kapitola o něčem jiném a abych na knihu nebyla úplně zlá, černé stránky, které knihu rozdělovaly ještě na části, krásně knihu ozvláštňovaly. Za předpokladu, že vás kniha zajímá, přečtěte si ji, nebudu vás od toho odrazovat, je dost možné, že budete patřit k těm, kterým se kniha bude líbit.

--
Jessica Cornwell je americká spisovatelka, která se narodila roku 1986 do početné a umělecky založené rodiny, přičemž její otec píše scénáře a její bratr vyučuje poezii na Kalifornské univerzitě. Nejznámější je pravděpodobně autorčin dědeček, spisovatel John le Carré. Sama autorka studovala angličtinu na Stanfordské univerzitě a poté drama na Autonomní univerzitě v Barceloně. Hadí listiny jsou jejím debutem a časopis Observer ji díky nim zvolil nejlepším debutantem na literárním poli v roce 2015.

Za poskytnutí recenzního výtisku opravdu moc děkuji nakladatelství Albatros media.

5 komentářů:

  1. To vypadá jako totální sračka... Pryč od toho.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Takhle bych to asi neřekla, ale ano, nestojí to za nic... nicméně, četla jsem recenzi, kde se zase někomu jinému líbila, takže záleží na člověku, co ho baví. :)

      Vymazat
  2. Myslím, že mám naprosto jasno v tom, že o tuhle knihu nezavadím ani pohledem :D

    OdpovědětVymazat
  3. Kniha mě moc nezaujala, asi bych si jí v obchodě ani nevšimla :-D. Ale kdo ví, třeba si ji jednou přečtu, i když o tom upřímně pochybuji :D.

    OdpovědětVymazat
  4. Obálku má vážně parádní, díky ní bych se na knihu asi podívala ale jinak mě moc nezaujala. Je škoda, že ani tebe nebavila.

    OdpovědětVymazat

Moc děkuji za tvůj komentář! :)