Knihobit - červencový balíček

Tento článek patří k těm, co jsem zveřejnila na svém blogu na Blog.cz, a protože bych se ráda přestěhovala na blogspot, v průběhu srpna tu budu přidávat určité články, ve kterých bych ráda na blogspotu pokračovala. Kupříkladu i Roční literární soutěž.

Po pracném otevření balíčku (vážně mi přijde, že byl zalepený víc než minule :-D) mě do nosu uhodila nádherná vůně levandule z té fialové svíčky. A mé oči se rozzářily nadšením, když jsem zahlédla ty sušenky. Hm, něco dobrého ke čtení, čímž také naznačuji, že jsem hned neotevřela - navíc jsem měla jít k babičce. Protože jsem chtěla, aby zůstaly zavřené (a já znám svého bráchu), schovala jsem všechno s výjimkou knížky a časopisu zpátky do krabice.

Zahlédla jsem ruličku stejně, jako minule. Á, plakát. Mé oči doslova svítily nadšením. Taky jsem si už nervózně okusovala nehty, když přijde pošťák (ok, nebyly to ani tak nehty, jako ta kůžička) a čím dál víc jsem se na těšila. Zvlášť poté, co jsem si pod komentáři na facebookových stránkách Knihobita přečetla komentář od Terky Matouškové a ihned mi svitlo - budou záložky s Vílími kruhy!

 

Myslím, že si čoko-kokosky otevřu až budu číst nějakou opravdu napínavou knihu. Něco jako když jsem četla knihu Řekni lituji, ta mě bavila. Nebo si je sním jen tak, ještě nevím. Nechci je vyplýtvat, určitě budou dobré a kdybych je hned otevřela, slupla bych je jak malinu a nic by mi nezbylo. Případně by mě viděl brácha (či taťka) a hned by po mně chtěli, abych jim dala. Teda, ne že bych byla lakomá, ale oni by byli schopní mi všechno sníst a nenechat mi nic. Jen jsem opatrná. Zvlášť po včerejšku, kdy mi snědli bramboráky.

 

 Jak jsem již zmínila, další věcí, co jsem nalezla v balíčku, byla tahle krásně voňavá svíčka. Přála bych si, abyste tu nádhernou vůni cítili. Doma moc nezapalujeme svíčky, ani já ne, dlouhou dobu jsem se ohně všeobecně bála, ale to už je minulost. I když se zapalovačem se zapalovat snad nikdy nenaučím. Každopádně, tak nějak jsem si v hlavě začala plánovat, že bych si ji vzala na kolej a tam si ji v nějakém svícnu (nebo tak něco) zapálila. :-) Je to opravdu inspiritativní vůně, krásná, dokonalá. Skvělý výběr.

 

Do třetice jsem se vrhla na tento naprosto úžasný plakát. Stejně jako minule. Ten jsem si nakonec připíchla na nástěnku, akorát mi na ní z nějakého důvodu nedrží ty jedny určité špendlíky, takže si do budoucna musím nějaké koupit. Tenhle půjde hned vedle něho, předpokladám.

 

Když jsem v balíčku zahlédla záložku s Vílími kruhy, zavýskla jsem radostí, jak jsem byla šťastná. Udělalo mi to obrovskou radost a to i přesto, že jsem četla ten komentář. Nemohla jsem přece s určitostí vědět, jestli mi tu záložku vloží do balíčku. Ještě tam byl slevový poukaz na nákup v knihkupectví Kosmas a - jako v červnovém - sleva na vybrané audioknihy z portálu Audiolibrix. U černového jsem tušila, že bych ho mohla využít, nakonec se tak nestalo (a předpokládám, že ho do tří hodin asi ani nevyužiji), ale tenhle bych teoreticky mohla vložit někomu do výherního balíčku z Roční literární soutěže, do které to hodnocení už opravdu musím, MUSÍM, zveřejnit!

 

Jo! Tahle záložka byla má vytoužená! Jsem tak nadšená, že jsem ji našla. Opravdu. Strašně moc. U minulého balíčku jsem psala, že bych chtěla takovou tu realistickou záložku, no, a tohle je přesně ono. Jsem vážně ráda a těším se, až ji využiji - věřím, že to nebude dlouho trvat.

 

A také tu byl dopis od Knihobita, který je už samozřejmostí. Jsem za to velmi ráda, ale kdybych mohla vyslovit jeden takový návrh, který se mi v průběhu čekání utvořil v hlavě - říkala jsem si, že by ty obálky mohly být každý měsíc jiné barvy, aby tak člověk měl poté po kupě hned několik barev. Určitě by to i z grafického hlediska působilo pěkně.

 

 

V okamžiku, kdy jsem v balíčku zahlédla další číslo časopisu Živá Historie, zastyděla jsem se, že ještě nemám přečtený to předchozí, ale já to nějak doženu. Třeba až nebudu mít co číst, vrhnu se na časopisy. Ok, tahle věta je trochu nereálná, zvlášť když plánuji, že si v srpnu koupím knížky z buxu...

 

 

Nevím proč, ale ta kniha mi z nějakého důvodu přišla povědomá. Možná jsem ji v knihkupectví minula nebo jsem o ní slyšela, netuším, ale pravdou je, že mě zaujala. Troufám si říct, že snad ještě víc než Ukradený Caravaggio, který bude určitě skvělý, tedy až se k němu dostanu, což bude... nedokážu si představit, kdy. Ten přebal knihy se mi líbil, ale ta barva, kterou jsem zahlédla pod ním, mi učarovala snad ještě víc, proto jsem ho musela sundat. Jednoduše, krása.

Prvních patnáct životů Harryho Augusta je něco mezi sci-fi a fantasy. Harry August patří k lidem, kteří se po smrti znovu narodí. Mohou si tak tichou poštou posílat zprávy napříč dějinami, no, a Harrymu se přihodí, že ho těsně před jednou z jeho smrtí zastihne dívka a prosí ho, aby předal zprávu o tom, že se blíží konec světa a jen Harry a ti, co jsou jako on, tomu můžou zabránit. Knihu napsala Catherine Webbová pod pseudonymem Claire Northová.

Nejsem si jistá, zda za to mohou mé věštecké schopnosti, ale já celou dobu tak nějak tušila, že někdo v balíčku objeví knihu od nakladatelství CooBoo Všem klukům, které jsem milovala. A ještě před svým článkem, jsem přes mobil četla jiný článek, kde figuruje Knihobití balíček a právě ta blogerka tam tu knihu objevila. Čím dál víc se sama sebe začínám bát. :-D