Láska z obchoďáku.

Poslouchala jsem zrovna hudbu v rádiu.
Hráli moji oblíbenou písničku od Carly Rae Jepsen, Call Me Maybe a já si ji prozpěvovala do rytmu. Nikdy jsem neměla hudební sluch, ale vždy jsem ráda zpívala. Rodiče a kamarádi si často zacpávali uši jak nejsilněji to šlo, ale mě to nepřinutilo nezpívat. Ba naopak. Zpívala jsem ještě raději a hlasitěji a zpívám doteď.
Přítel Sam Gruberger raději vypadl pryč z baráku, ale to mi absolutně nevadilo. Měla jsem čas na sebe a na svůj zpěv, který mi Sam někdy i pochválil. Přiznal se, že mu zní, že se stále zlepšuji a že bych se někde mohla přihlásit a tak jsem ho poslechla.. V našem obchodním domě Tesco se měl zítra konat jeden konkurz na muzikál a tak jsem se rozhodla, že to zkusím. Kdyby Sam věděl, co se mu stane, tak by mi to ani neporadil.

XXX

Když jsme další den vešla do obchoďáku, myslela jsem, že uteču. Vždycky jsem byla stydlivý typ, který se bojí zpívat před lidmi, ale když jsem začala mluvit s producentkou, tréma ze mě najednou spadla a já se cítila uvolněně. Jenže pak jsem zahlédla někoho v okolí..
"Hele!" ukázala jsem na mladého muže prstem "Nevíš, kdo to je?" zeptala jsem se Danett hned po tom, co jsme si potykali.
"Nemám tušení, ale dala bych si s ním říct." usmála se na mě šibalsky "Proč se ptáš?" zeptala se a já jsem nepochopila. Její otázka byla zvláštní.
"Tak proč asi?" poklepala jsem si na čelo a pevně jsem se očima zahleděla na můj nový objev. Ten kluk, muž, byl úžasný a naprosto, teda skoro, ve všem se mi podobal. Měl zvláštní smysl pro humor, úžasně zpíval a to nebylo všechno.. když se postavil na pódium, vyzařovala z něj energie a jas a já prostě už nemohla odolat a musela jsem začít tančit do rytmu.
"Já už asi vím, kdo to je," podívala se Danett na papír a ukázala prstem na jeho jméno "Jmenuje se Verdianne Clausius Simmons, je mu dvacet tři let a momentálně pracuje u městských úklidových služeb, protože před dvěma měsíci přišel o práci v bankovnictví." už jsem se pomalu viděla jako paní Simmonsová, ale pak přišel Sam a vyrušil mě z mé erotické fantazie.
Sam se poškrábal lehce vzadu na vlasech a v podpaží se mu objevilo pár tmavých smradlavých skvrn od potu, protože přišel z posilovny a při pohledu na ně, jsem odvrátila zrak a snažila se jít od něj dál, aby mě neztrapnil.
"Děláš si srandu? Takhle chceš chodit na veřejnost?!" vyjekla jsem na něj a poukázala na jeho tričko. Danett si mě naštěstí nevšímala.
"Co je?.." zeptal se mě svým puberťáckým tónem jako bych byla jeho matka a někdy jsem si skutečně tak připadala. Už to byly roky, co jsme si naposledy vyšli někam do restaurace či na procházku. Prala jsem mu, žehlila jsem mu, vařila jsem mu a dělala jsem další blbosti jen aby mne měl rád. Ale nyní jsem si řekla dost!
"Takhle to nepůjde, zlato," zdvihla jsem prst a Sam zpozorněl "Už s tebou nemůžu dál být." poklesla jsem bradou, na znamení, že mi to bylo líto a byla to i pravda.
"Máš jinýho..?" odsekl tím starým známým tónem na který jsem si už pomalu začala zvykat a vrazil mi facku. Chytla jsem se za tvář a rozbrečela jsem se. Nikdy bych si nepomyslela, že by tohoto byl schopen.
"Ne," z očí mi teklo hromadu slz a já je nedokázala a zároveň ani nechtěla zastavit "Už mě prostě štve jak ze mne děláš svoji chůvu, maminku a kdo ví co ještě a nenecháš mě dělat, co mne baví a musíš mě mít pořád na očích!" vykřikla jsme na celý obchoďák až se všichni okolo otočili.
Sam vztekle, ale zároveň smutně poklesl hlavou, otočil se na patě svých starých prošlápnutých tenisek a stejně snobsky jako přišel, tak i odešel.


"Slečno," pozdravil mě někdo a já se ihned otočila a dělala jako by se nic nestalo. Byl to Verdianne. Ach, bože! On to slyšel! Snažila jsem se z plných plic křičet, ale nešlo to a na jednu stranu jsem za to byla i ráda.
"Ano?" optala jsem se ho co by rád a celou dobu jsem se usmívala. Byla jsem ráda, že jsem se se Samem rozešla a byla to pro mě veliká úleva, ale ta tvář mě ještě bolela.
Verdi mi vzal moji pravou ruku a lehce mi ji políbil. Byl to stoprocentní Francouz a já stoprocentně zamilovaná do tohoto mého kouzelného prince, který tak i vypadal. Zachránil mě a dodal mi odvahu, abych se na toho hnusného hajzla vykašlala. Miluji ho a doufám, že nám něco naši lásku z obchoďáku nepokazí.

"Skutečnou lásku najdeš, až to budeš nejméně čekat a právě ta bude pro tebe ta jedinečná a tu předchozí budeš chtít vymazat na dobro ze svého života."