To svoje štěstí si budete muset ze života vyšťourat sami. Já vás možná jen malinko navedu jako učitelka na první svíčku bojovky.
Název knihy:
Šlehačková oblaka
Autorka: Tereza Salte
Nakladatelství: Motto
Rok vydání: 2017
Grafická úprava:
Lucie Jelínková
Počet stran: 269
s.
Vazba: pevná s přebalem
Na obálce máme samotnou autorku
knihy. Terezu Salte. Tereza sedí na houpačce, která je jakoby zavěšená v oblacích.
Hledí do notebooku, aby byl dán důraz na to, že jde o bloggerku. Dle mého
názoru je obálka laděna do velice příjemné modré barvy.
A pod přebalem je také krásná.
Poslední dobou, když knihu čtu, tak přebal nesundávám, ale u této knihy, když
jsem ji četla, jsem měla chuť ho sundat a kochat se tou minimalistickou
obálkou. A předsádka je rovněž krásná, jsou na ní mraky. Oblaka. Šlehačková
oblaka. Mohu tedy říct, že po grafické stránce je kniha na jedničku s hvězdičkou.
Důvod, proč jsem si tuto knihu
chtěla přečíst, byl ten, že na Databázi knih je jedna knižní výzva. Ta výzva
spočívá v tom, že máte dvacet témat a musíte tak přečíst dvacet knih, kde
budou bodem právě tato témata.
Jedním z nich je, že si máte přečíst knihu,
ve které se hlavní hrdinka jmenuje stejně jako vy. A světe div se, ač jsem
Tereza a těch je všude plno, v knižním světě jich zase tolik nenajdete. (V práci jsem taky jedna jediná, jen tak
mimochodem.)
Abych byla upřímná, Terezu jsem
nikdy nijak zvlášť nesledovala a jestli jsem někdy na její blog narazila a něco
si z něho přečetla, nepamatuji si to. Zkrátka a dobře, její pravidelnou
čtenářkou nejsem, ale přesto mě kniha zajímala.
Tereza je Češka, která se jednoho
dne sebrala a odstěhovala se do Norska za jedním pohledným Norem. Odstěhovala
se několik set kilometrů daleko od domova, od přátel a od rodiny, aby vlastně
začala zase někde jinde, kde ji krom toho jednoho Nora nikdo nezná. A v té
době začala psát i svůj blog, který nabyl na popularitě.
„A nejvíc mi chyběly asi ty vzpomínky, které se na mě smály z výloh,
kolem kterých jsem denně chodila, tramvajových zastávek, na kterých jsem
tisíckrát čekala, zašlapaných kanálů, které jsem z trucu přeskakovala a
zapadlých kaváren, ve kterých jsem si do šálku kafe malovala budoucnost.“
Je populární natolik, že už
dvakrát za sebou vyhrála soutěž Czech
Blog Awards. Cenu popularity mezi bloggery, youtubery, instagrammery a
influencery. A v roce 2017 se jí povedlo vydat tuhle knihu složenou ze
zápisků, které dávala na blog. Tedy pokud se nemýlím.
Terka zde píše o tom, jak se do
Norska přistěhovala, jak tu začala hledat práci, jak se tu zasnoubila a jak se
vdala. To všechno píše s motivací sobě vlastní. O tom, že nikdy není pozdě
změnit svůj život, když to potřebujete.
V knize jsou krásné
myšlenky, hodně z nich jsem si v knize i založila, abych se k nim
mohla kdykoli později vrátit, takže už jen kvůli nim vlastně vůbec nevadí, když
si knihu přečte i někdo, kdo autorku třeba vůbec nezná a nikdy ji nesledoval.
Samozřejmě je to výhoda, protože Tereza hodně věcí seškrtala.
Celkem mě mrzí, že víc
nerozepsala svoji svatbu. Jsem si jistá, že o ní daleko víc psala na blogu, ale
tohle byla věc, která by mě na celé knize zajímala nejvíc a dostala v knize
jenom takový malý prostor. A tohle je také i důvod, proč knihu nehodnotím plným
počtem. Protože jako na jednu stranu mě to vážně hodně bavilo, ale na tu
druhou? Ale no tak, chtěla jsem vidět, jak probíhá svatba s cizincem.
Líbila se mi kniha, její pojetí,
její myšlenky, její grafická úprava a ten malý formát do kabelky? Tak ten
rovněž. Natolik, že ho také musím zmínit. U Motta jsou obdobné formáty vlastně
normální, takže se nedivím, že i tahle kniha je praktičtější a spíš se vejde do
kabelky než nějaká tlustá bichle.
Jediná věc, co musím kritizovat,
je to, že v knize nebylo zmíněno všechno, co jsem si představovala a co
jsem chtěla, aby bylo v knize zmíněno. V tomhle ohledu byla kniha
hodně useknutá a to byla dle mého názoru škoda. Respektive to, že byla useknutá
v těch nesprávných momentech, jelikož by se dle mého názoru dala zkrátit
někde jinde a ne na té svatbě.
Jestli autorku znáte a její blog
pravidelně čtete, tuhle knihu jste si už zaručeně stihli přečíst, ale pokud ne,
tak vám ji mohu doporučit. No, a jestli jste na tom jako já, asi vám řeknu,
abyste si nejdřív malinko načetli autorky blog, abyste věděli, do čeho jdete a
zdali vám její styl psaní sedne.
--
Tereza Salte se narodila 21. května 1988 a vyrůstala s rodiči a
sestrou v Praze. Vystudovala politologii na Filozofické fakultě Univerzity
Karlovy. Vždycky toužila žít a studovat v cizině a Skandinávie pro ni byla
velkým snem. Do Osla se přestěhovala v roce 2011 a na Univerzitě v Oslu
studovala magisterský obor Culture, Environment a Sustainability.
V Oslu bydlela až do roku
2015, poté se se svým norským manželem Johnem Erikem vrátila do Prahy, kde
spolu momentálně bydlí a provozují agenturu reprezentující bloggery – Elite Bloggers. V srpnu roku 2017
se jim narodil syn William.
Za poskytnutí recenzního výtisku opravdu moc děkuji internetovému
knihkupectví Megaknihy.cz.
Na tuto knihu jsem často koukala. Hodně byla propagovaná, chválí si jí všichni okolo a má pěknou obálku. Přesto jsem si říkala, zda by mě ten příběh vůbec bavil, přeci jenom číst si o tom, jak se jiným splnil sen.. No ale ono to fakt vypadá jako dobrá kniha a možná bych se po ní i podívala =)
OdpovědětVymazatPS: Vítáme tě zpět na blogu =)
Světě div se, já autorku jako blogerku vůbec neznám :)Ale knížku bych si ráda přečetla :) Pěkná recenze :)
OdpovědětVymazat