Pokud nechcete celé dny zírat na stránku Facebooku...
Český název: Deník fejsbukové matky
Autorka: Lucie Nachtigallová
Nakladatelství: Omega
Rok vydání: 2016
Počet stran: 160 s.
Vazba: pevná s přebalem (chystá se paperback)
K této obálce se asi nedá
nic moc co říct. Je v barvách Facebooku, což je šikovné, když je celá
kniha složena ze statusů z této sociální sítě. Profilová fotka facebookové
stránky Lucie Nachtigallové je umístěna symbolicky v pravém horním rohu a
hodně se mi líbí, že pravděpodobně za celou dobu existence stránky nebyla
změněna a nějak pevně se s ní váže, což je skvělé.
Pod názvem najdete fotografii
fejsbukové matky Lucie s nalezeným psem Rozinou/Rozinkou jak sedí před
notebookem. Na zadní straně jsou klasicky doporučení o tom, proč si knihu
koupit, jen tentokrát je to právě ve formě facebookových komentářů jak bývají
třeba na různých stránkách nezávislých na Facebooku.
Tahle kniha mě vážně dost
zajímala – hlavně pak z toho hlediska, že je to kniha složená
z facebookových statusů a musela být sakra výjimečná, že ji autorce
skutečně vydali, protože proč by knihu vydávali nějaké tuctové autorce
facebookové stránky, kterých je v Česku miliarda?
I z toho důvodu jsem se u nakladatelství
Omega zúčastnila konkurzu. Předtím jsem si nebyla tak docela jistá, jestli bych
do toho ty peníze investovala (přece jen
je to něco, co bych si mohla přečíst na Facebooku, i když pochopitelně teď už
vlastně ani ne), ale nyní mohu říct, že je to kniha, kterou si můžete
přečíst kdykoliv, když potřebujete vylepšit náladu.
Je navíc krátká, slouží pouze ke
krátkodobému odlehčení, ale když chcete, klidně si s jejím dočtením můžete
dávat načas a číst si jeden status za den. Nebo jeden rok za den. I když se
vsadím, že nezvládnete přestat. Nebo minimálně já to nedokázala, jelikož kniha
je to opravdu čtivá a plná nejrůznějších věcí. Nemyslím si, že je to jen kniha
pro matky (samozřejmě si ji mohou přečíst
i otcové), ani když nemáte žádné dítě, tahle kniha nekniha vás dostane.
V komentářích na Databázi
jsem se dočetla hodně kritiky ohledně toho, že kniha vlastně nemá žádný děj,
ale já s tím tak úplně nesouhlasím – je tu vidět jakýsi vývoj dětí či
toho, o čem Lucie píše. Například mě hodně zajímalo, jak to bude
s Lucčinou kamarádkou Nikolou, která měla rakovinu a to bych za určitou
část děje považovala.
Ohledně toho tam sice nebylo nic moc,
ale je to vyloženě oddechovka. Ideálně pro matky, které dříve četly, ale po
narození dítěte ve čtení nějak polevily a teď se k tomu chtějí vrátit.
Protože vlastně i sama Lucie je čtenářka, jen spolu se třemi malými příliš
akčními dětmi se čte těžko a musí se postupovat po malých krůčcích, což si
dokážu představit a nemusím to ani zažít.
Krom toho, nemusíte si pořád
kazit oči zíráním na obrazovku notebooku nebo na displej dotykového telefonu a
projíždět nejnovější statusy na Facebooku. Občas prostě není úplně od věci
elektroniku vypnout a přečíst si něco takového. Navíc musím zmínit, že se mi
líbily i určitě prostřihy z aktuálního dění buď v Česku, nebo ve
světě, kdy mi po pravdě občas připadalo, že snad autorka předvídala budoucnost
či co.
Například, pamatujete si, jak
padla Topolánkova vláda a jak se dostal k vládě Nečas? No, řekněme, že
Lucie v jednom ze statusů z toho roku vyjádřila obavu, aby si také
nenašel nějakou milenku… a teď se podívejte na něho a na Nagyovou alias novou
Nečasovou. Upřímně řečeno mi zrovna
tenhle fakt přišel hodně vtipný, což i další statusy v knize, ale stejně.
Neporadím vám v tom, jestli
stojí za to si knihu koupit či nikoli, to je vaše věc a já bych vám nerada
vnucovala něco, co by vás třeba ani ve výsledku nebavilo a ani se vám nelíbilo
a připadalo vám to jako vyhozené peníze. Projděte si některé příspěvky ze stránky
Deník fejsbukové matky a pak uvidíte,
zda byste knihu ocenili ve své knihovničce. Jako úleva očím od obrazovky je to
rozhodně skvělé, minimálně z toho důvodu si ji projděte.
--
Lucie Nachtigallová se narodila roku 1977 a je absolventkou Fakulty
sociálních věd UK a už od šestnácti let přispívala do tištěných novin jako
novinářka. Postupem času zastávala pozici produkční, dramaturgyně a
šéfredaktorky pro řadu českých deníků, časopisů a televizí. Mnoho let žila a
pracovala ve Velké Británii, Španělsku a Itálii a pro americkou televizní
společnost CNBC natáčela dokumentární sérii The Players o nejbohatších
podnikatelích světa.
Z manželství
s Františkem Nachtigallem, který též působí v médiích, má tři děti –
osmiletá dvojčata a sedmiletou dcerku. Pokud zrovna neleze po horách, cvičí
pilates a jezdí na koni. Nejrůznější zážitky a strasti ze svého života sledují
denně desítky tisíc lidí na její stránce Deník fejsbukové matky.
Za poskytnutí recenzního výtisku opravdu moc děkuji nakladatelstvíOmega.
Knihu si můžete zakoupit na stránkách nakladatelství Omega,
nebo v knihkupectvích či eshopu Knihy Dobrovský.
Tato kniha má rozhodně nápad. Ráda bych si ji přečetla. Také jsem se zúčastnila konkurzu, vybrali mě, ale kniha mi ještě nedorazila, a i když jsem jim psala, myslím, že ani nedorazí :D
OdpovědětVymazatDeník na FCB sleduji, ale koupě knihy mě moc neláká. Přece jen na čtení mám raději trochu delší souvislé věci, než jsou facebookové statusy. Ale věřím tomu, že pro spoustu lidí bude kniha fajn.
OdpovědětVymazatUpřímně, mě kniha neláká a možná je to i tím, že ani facebook, ale třeba někdy změním názor a knihu si přečtu ráda.
OdpovědětVymazatNa oddech to je určitě skvělé :) Kupovat si knihu asi nebudu, ale možná si ji půjčím :)
OdpovědětVymazat