RC: Talon - Společenstvo draků

Nejsou to jen legendy, 

žijí mezi námi...

Originální název: Talon

Český název: Talon – Společenstvo draků, Zkouška věrnosti

Autorka: Julie Kagawa

Nakladatelství: Fragment

Rok vydání: 2015

Počet stran: 338 s.

Vazba: pevná

Obálka je velmi jednoduchá, možná až moc, přesto se mi líbí. Nějak si nedokážu představit, jak jinak by měla vypadat. Navíc co jsem se dívala, podobně vypadá i obálka originálu. Ačkoli teda zrovna nechápu právě delší český název, jelikož anglický spočíval v pouhém jednom slově.

Vlastně ani pořádně nevím, co jsem od knihy očekávala. Snad jen příběh, který bude odsýpat, bude mě bavit a zároveň něco takového, kvůli čemuž se budu těšit na další díly. 

Musím konstatovat, že tohle se mi skutečně splnilo. Navíc to asi byla má první kniha o dracích, pokud se nemýlím, ale rozhodně nebyla poslední. Hodně lidí ji srovnává s knihou Drakie, tady nemůžu přitakat, jelikož jsem ji sama ještě nečetla.

Talon je jakási dračí organizace, která učí své druhy začlenit se k lidem a splynout s nimi. Mají také své nepřátele, kterým je Řád Svatého Jiří. Ti celkem úspěšně zabíjí draky. Tyhle dvě společnosti jsou v zásadě každá o něčem jiném, ale také si jsou dost podobné. Už od malička se jeden druhého učí nenávidět, tudíž neexistuje pravděpodobnost, že by se nějakým způsobem navzájem začali mít rádi, to se však má brzy změnit. 

Hlavními hrdiny Talonu, kteří nám vypráví svůj příběh, je Ember, Garret a později pak Riley. Kniha je tak dělena na dvě části s tím, že od druhé se přidává k vyprávění právě Riley, který nám osvětluje, co se děje v jeho hlavě, proč se stal drakem uprchlíkem a z jakého důvodu mu tak záleží na tom, aby se k nim Ember přidala.  

Abych pravdu řekla, Riley byla v zásadě fajn dračí kluk, ale hrozně mi vadil. Překážel mi pak z toho důvodu, protože kvůli němu v knize vznikl milostný trojúhelník. Embeřina dračí polovina chtěla draka, člověka odmítala, jenže ta další strana… asi si to dokážete domyslet.

Tahle kniha se mi opravdu dost líbila, velice dobře se četla, ale ten milostný trojúhelník! Jen za ten jsem jí srazila jednu hvězdičku. Upřímně řečeno mi ani nevadila ta neskutečná předvídatelnost, po pravdě jsem si ji při čtení ani neuvědomovala. 

Co se pak týče Ember, ta byla tak tvrdohlavá, jak jen drak může být. Domnívám se proto, že autorka její charakter vystihla dobře. Nepřipadala mi ani naivní, jak to u young adult knížek často bývá a dokázala se k lidem dost dobře začlenit, přestože milovala být drakem a létat po obloze. V lidské podobě si našla náhražku v podobě surfování ve vlnách.

Garret byl naproti tomu odvážný a loajální člen Řádu Svatého Jiřího. Ani na malou chvilku nezapochyboval o splnění rozkazů. Nenapadlo ho, že by nemusela být pravda to, co se učil celý život – že jsou draci zlí a musí být vyhlazeni. Tedy až do okamžiku, kdy se setkal s Ember a spřátelili se. Pak pochopitelně i zamilovali, jak už to tak bývá, tuhle informaci vám asi ani nemusím tajit. 

Na konci jsem musela uznat, že mi příběh Ember a Garreta připomínal Romea a Julii v dračí adaptaci a říkala jsem si, že by tuhle knihu mohli převést do filmové podoby. To bylo ještě předtím, než jsem se dozvěděla, že filmová práva skutečně někdo zakoupil – společnost The Universal Pictures. 

Ač jsem to pořádně ani nečekala, celá tahle kniha mě neskutečně bavila. Byla napsaná jednoduchým stylem, nebyla těžká na přečtení a já už teď vím, že se jistě někdy dostanu i k dalším knihám od autorky a snad pak také co nejdřív i k pokračování Talonu. Sice vím, jak příběh skončí (nebo si to minimálně dokážu představit), ale tohle je kniha, u níž další díly rozhodně nevynechám.

Asi bych ani neřekla, že to bylo něco zvláštního, rozhodně nic překvapivého, ale mezi řádky bylo cosi, co mě na knize zaujalo a upoutalo tak, že jsem byla jak na jehlách. Mimoto druhá část byla tak nabitá akcí, že jsem knihu zavřela jen v jednom okamžiku – když jsem musela na záchod a tam si knihy opravdu neberu, ať jsou jakkoli skvělé.

Za předpokladu, že si tedy rádi přečtete příběh o dracích, kteří se snaží být lidmi, tuhle knihu vám můžu doporučit. I pro starší patnácti let je tahle kniha dle mého názoru velmi čtivá. Navíc pokud jste četli předchozí knihy od autorky, myslím, že není co řešit. 

--

Julie Kagawa je americká spisovatelka narozená roku 1982 a je známá především svou vílí sérií, která nese název Iron Fey, tedy v překladu Železná víla. Narodila se v Sacramentu v Kalifornii, ale kvůli tomu, že se tam nic pořádného nedělo, se po devíti letech celá rodina přestěhovala na Hawai, kde bylo o zábavu postaráno.

Stejně jako mnoho jiných budoucích autorů ráda četla. Její láska ke čtení ji dovedla až ke psaní temných a hrůzostrašných příběhů a svými podrobnými ilustracemi často šokovala své učitele. Krvavé příběhy sice časem zmizely, ale její vášeň pro psaní s ní zůstala i do chvíle, kdy absolvovala školu a bylo načase získat skutečnou práci.

Pracovala po knihkupectvích, kde se ovšem majitelům nelíbilo její čtení knih, které měla vracet do regálů, tak se obrátila ke svému dalšímu koníčku – výcviku zvířat. Než jí vyšla první kniha, pracovala tedy jako psí trenérka, pak se ale rozhodla plně věnovat psaní a dokončení série. 

V Česku jí vyšly knihy ze série Železná víla pod názvy Železný král a Železná dcera, které zůstaly nedovydány. Pak samozřejmě Talon, u něhož to snad nedopadne stejně, a čtenáři budou mít v knihovničkách celou sérii kompletní. 

Za poskytnutí recenzního výtisku opravdu moc děkuji nakladatelství Fragment.