čtvrtek 11. února 2016

RC: Vyvolená bohy a Smrtící dotyk

Jsem dokonalá zbraň.
Můj dotyk je smrtící.

Originální název: The Sin Eater’s Daughter
Český název: Vyvolená bohy
Podnázev: Smrtící dotyk
Autorka: Melinda Salisbury
Nakladatelství: Fragment
Rok vydání: 2015
Počet stran: 256 s. 
Vazba: brožovaná

Jak je mým zvykem, nejdříve okomentuji obálku, která je tedy velmi pěkně graficky zpracovaná. Máme tu dívku v láhvi, což by zcela určitě měla být Twylla, hlavní hrdinka této knihy - Vyvolená bohy jako ztělesněná Daunen. Na obálce je Twylla obklopena z poloviny červenou tekutinou, což by mohlo označovat ten jed, anebo náznak jakési lásky č vášně, chcete-li. Kromě toho je uvnitř v izolaci, nic a nikdo se jí nedotýká. Navíc je kombinace těch barev velmi pěkná.


Když jsem knihu začala číst, nic jsem od ní neočekávala, teda, abych byla upřímná, čekala jsem, že mě vážně nebude bavit a že ji budu chtít odložit, což se překvapivě nakonec nestalo, jelikož jsem se do ní nějakým způsobem začetla a nechtěla ji pustit z ruky.

Nebylo to hned, prvně jsem na tom hledala samé chyby - například to, že Twylla do určité doby prostě neměla žádný cíl a to mě doopravdy hrozně iritovalo. 

Chovala se hrozně poslušně vůči královně, k Merekovi raději odtažitě a chvilkami mi připadalo, že si sama uzavírá cestu, aby se do něho mohla zamilovat. Štvalo mě to, jelikož Mereka jsem si velmi oblíbila a věděla jsem (já to prostě vždycky poznám), že je pro ni ten pravý bez ohledu na to, co si sama myslela.

Další věc, co mi na této knize přišla neskutečná, byl ten královský incest, pokud to tak mohu říct. To, že se všichni z jejich rodu snažili dodržovat onu čistotu krve a královna si vzala svého bratra, později po jeho smrti jejího bratrance, bylo neskutečné. 

A to tu radši nezmiňuji to, co bylo královniným cílem po celou dobu příběhu a co se čtenář dozví na konci.

Lief mi k Twylle neseděl. Připadal mi falešný a moc na ni tlačil. Oproti tomu Merek se k ní choval hrozně mile, nespěchal na ni, ale bylo poznat, že ji má opravdu rád a že si na jejím místě nedokázal představit nikoho jiného.

Jak jsem řekla, od knihy jsem neočekávala žádný zázrak, přesto mě svým způsobem vážně překvapila. Hrozně mě zaujalo povolání Pojídačky hříchů, to autorka vymyslela přímo bravurně a velmi mě oslovilo, jak si autorka pohrála s tím, které jídlo znamená jaké hříchy. 

Přesto si troufám tvrdit, že by to zaručeně všechno šlo odhalit v prvním dílu. Stále jsem nepochopila, proč autoři celkem zbytečně rozdělují knihu, která nemá ani tři sta stran do více dílů. 

Teda mimoto, že chtějí vydělat, ale pokud je kniha dobrá, jako samostatná kniha si najde o to víc čtenářů, kteří ji budou chtít číst znovu i bez toho, aby nekonečně dlouho čekali na další díl. Na ty série začínám být mírně alergická.

Když jsem došla k epilogu, připadala jsem si, jako kdybych přeskočila minimálně pět stránek, jakoby mi v mém výtisku chyběly, navíc, pokud se nemýlím, neměl by v knize být prolog, když v něm máte epilog? Nějak tak by to nejspíš mělo být, ale nevadí, tohle nebudu nijak hrotit. 

Nebylo to dokonalé, přesto mohu říct, že se mi to líbilo. Young adultovka je to dobrá, za předpokladu, že od knihy moc neočekáváte. S tím byste do knihy také měli jít. Má zajímavé téma, ale nečekejte žádnou velkou pecku.

--
Melinda Salisbury se narodila v osmdesátých letech ve vnitrozemském městečku, z něhož však prchla, aby mohla žít na břehu moře. Jako dítě byla skálopevně přesvědčená, že je Matylda od Roalda Dahla, čemuž významně napomáhalo i to, že ji její dědeček omylem oslovoval Matyldo. Nikdy však nevykazovala známky telekinetických schopností - ne že by se o to nikdy nesnažila. Ráda čte, píše, cestuje a tweetuje. První díl Vyvolené bohy - Smrtící dotyk je její prvotinou.

Za poskytnutí recenzního výtisku opravdu moc děkuji nakladatelství Fragment.

4 komentáře:

  1. Četla jsem dost recenzí s negativním názorem a teď čtu za sebou dvě s docela pozitivním... je to divné. No já si knihu chci přečíst tak, jako tak... jen ještě nevím kdy.

    OdpovědětVymazat
  2. Zajímavá obálka, knihu jsem nečetla a možná bych se začetla, i když to udržování čisté krve je zvláštní, možná někdy později se k ní dostanu a uvidíme jaký na mě udělá kniha dojem. Super recenze.

    OdpovědětVymazat
  3. Na tuto knihu už jsem někde četla recenzi, už podle obálky to poznám. =D Podle prvního obrázku jsem nečekala, že je tak malá, to až podle tvé fotky. =D
    Každopádně kniha nevypadá zle, přesto si ji nejspíš nepřečtu. Spíš z časového důvodu, než že by se mi nezamlouvala. =)

    OdpovědětVymazat
  4. Obálka vypadá parádně, to se musí nechat! Ale obsahově bude kniha nejspíš dost zvláštní, nejsem si jistá, jestli by se mi to líbilo. Kdo ví, třeba si ji někdy v knihovně půjčím.

    OdpovědětVymazat

Vážně moc děkuji za přidání komentáře. Vážím si toho. :-)
Možná je ještě nutno dodat, že na většinu komentářů se snažím odpovídat. :)