Knihobit - vánoční balíček

Když jsem si pro balíček měla jít, byla jsem natěšená jako malé dítě na Ježíška (ne, vůbec to nesouvisí s Vánoci) a teď zpětně jsem ráda, že měli včera (čti v pátek) v Zásilkovně otevřeno jen do tří a já si své knihobití zklamání mohla kompenzovat balíčkem od kamarádky. :-)

A ano, tentokrát budu v zásadě jen kritizovat, no, a musím říct, že to nespravila ani kniha. Ne, že by mě nezaujala, ale... přečtěte si to níže, nemůžu vám všechno vykecat hned na úvod.

 

V Zásilkovně mi předali obrovský balík a já si říkala, co v něm asi je. To jsem ho však ještě nedržela v ruce, abych zjistila, že je v obrovské krabici balíček menší. To bylo asi první zklamání. Další se konalo, když jsem balíček otevřela a zahlédla knihu... na té není nic špatného a normálně bych z ní asi byla nadšená, ale tohle nebyla jen tak nějaká obyčejná situace.

Přesto jsem se prvně vrhnula na plakát. Když jsem ho rozbalila, mé nadšení viditelně opadlo a já sama od sebe neslyšela to obvyklé: "Jé!" Je to totiž plakát pouze na rok 2016, takže hned další rok bych ho mohla sundat a teď nějak nevím co s ním. V knihobitím videu, které natočila jedna holka, byl zmíněn nápad, který spočíval v tom, že si na plakát nalepila knihy, které by si ráda příští rok koupila. To se mi líbilo a určitě by to bylo zajímavé využití když už nic jiného.

Sovičky... zdá se vám, že jste je už v jednom článku viděli? A je to pravda! Mám je zavěšené na poličce na koleji, další mi jsou k ničemu, takže tyhle pošlu dál. A víte, co je docela paradox? Že jsem tyhle sovičkové kolíčky dostala v mém úplně prvním Knihobitovi (teda pokud se nemýlím), a když si představím, že si s jeho nakupováním chci dát minimálně jeden nebo dva měsíce pauzu...

 

Čistě teoreticky? Nálepka by také šla nějakým způsobem obměnit, ale právě tahle věc mi nevadila (no, a nějak jsem obě fotky vyfotila špatně, takže už vidíte, jakou knihu jsem dostala - teď si asi říkáte, co se jí na ní nelíbilo?). Placka PF 2016 vypadá skvěle, ale opět je to prostě doplněk, který byste si v roce 2017 nevzali, že ano. Pokud si ale někdo kupuje každý rok nějaké takové placky a zavěšuje si je postupně vedle sebe, je to podle mě super. 

 

A konečně něco, čemu nedokážu - a vlastně ani nechci - nic vyčíst. Perníček, na němž je nakreslená kniha. Musím se přiznat, že ten už jsem zbaštila u knížky Všem klukům, které jsem milovala, kterou jsem začala číst speciálně kvůli Vánocům a kvůli oddechové četbě. Perníček byl v každém případě skvělý, za to jsou plusové body a palec nahoru.

Ještě tu navíc mám ukázku z knihy Rodinná čest, kterou letos v listopadu vydalo nakladatelství Domino. Těch dvanáct stránek jsem již poctivě přečetla a mohu říct, že to zní zajímavě. Navíc mě zaujal krátký text v pravém horním rohu - "Román o největším tématu dneška" - a vzhledem k tomu, že ho probíráme i na seminářích z politologie, musela bych být úplně pitomá, abych si to neuvědomila.

Záložka. O téhle jsem slyšela a dřív jsem ji i chtěla, což bylo tedy do té doby, než jsem od několika různých lidí četla nebo slyšela, že ničí stránky. Pak už jsem po ní nijak netoužila. Je zajímavá, má pěknou barvu, ale používat ji opravdu nebudu.

Pravý domácí časopis vypadá vcelku dobře, i když se vůči němu cítím jaksi skeptická a nezářím nadšením... ale projdu si ho. Nevím kdy, ale pročtu a pak uvidím, třeba tam najdu něco, co mě zaujme.

Jsem vážně ráda, že opět vyměnili obálku. Žlutá mi nevadí, ale jak jsem se již asi tak milionkrát zmínila, určitě je pěkné, když mají lidé kupující Knihobita pěknou sérii barevných obálek. Já je nevyhazuji, nechávám si je. Nemám je nijak zvlášť vystavené, spíše je mám položené na poličce pod několika záložkami.

A dostáváme se ke knížce. Doctor Who: 11 Doktorů, 11 příběhů. Proč mě tak moc zklamala, že nedokázala celý balíček zachránit? Pravdou je, že jsem právě tuhle knížku kupovala k Vánocům bráchovi a vím, že tohle je riziko, které člověk musí podstoupit, ale vyšlo dost knih a já nemohla tušit, že se Knihobit strefí zrovna do téhle. Ani na Databázi knih jsem si ji nezadávala do knihotéky, jelikož je to přece jen kniha pro bráchu... no, a hned po něm jsem si knihu chtěla přečíst. 

Teda, asi ne okamžitě potom, co ji dočte, jelikož tu předtím mám dost knih, ale stejně. A brácha by mi ji beztak předal stejně, jako Doctora Who, co jsem mu dala loni k Vánocům - dal mi ho, když jsem si uklízela knihovnu, všechno přerovnávala a DW měla pěkně vedle sebe. Tak byl brácha tak hodný, že mě nechal, abych je dala k sobě. Lituji, že jsem mu nekoupila plakát v Dobrovském, ale to jsem přece nemohla vědět, že.

Výběr knížky veskrze nebyla vina autorů projektu, prostě nemohli vědět, že jsem knihu pořídila pod stromeček bráchovi, přesto mě štve, že ze všech těch knih, co vyšly, vybrali zrovna tuhle. Jak jsem řekla, ráda si ji přečtu, ale z toho, co jsem viděla, by se mi líbilo třeba Nocte nebo Jackaby.

Navíc mi celý obsah balíčku připadal takový nemastný neslaný. Nějak si nepamatuji, že bych po něčem z něho skákala deset metrů do vzduchu, takže to bylo takové obecné zklamání. Potěšil mě akorát tak perníček, pak ukázka z knihy a možná ani ten časopis nebude špatný... ale od vánočního balíčku jsem prostě čekala něco jiného, něco extra. Ne jenom vyměnit krabici a jinak to nechat všechno při starém...

Příští měsíc si Knihobita s nějvětší pravděpodobností (určitě) nekoupím, ale na videa a články se ráda podívám, abych případně věděla, o co jsem přišla či nepřišla. Každopádně budu ráda, pokud mi sem na blog, nebo na facebookovou stránku blogu, hodíte odkazy na vaše knihobití příspěvky. Ráda si je pročtu a podívám se a zjistím, jestli se Knihobit polepšil.

Do té doby si prostě budu kupovat knížky sama. V nejlepším se má přestat, říká se... ale kdo mohl tušit, jak bude vánoční balíček vypadat?